Spravedlivý mezi národy

Ocenění Spravedlivý mezi národy předáno v krnovské synagoze.

Za zvuků židovských modliteb v zaplněné krnovské synagoze vzdali oceněným hold zástupci židovských obcí a organizací, města Krnova i Moravskoslezského kraje, ale i místní včetně studentů gymnázia. Ocenění Spravedlivý mezi národy předal potomkům Belánikových velvyslanec státu Izrael Daniel Meron.

Ocenění Marie a Antonín Belánikovi v roce 1944 u slovenské Žiliny pomohli dvěma židovským bratrům – Alexanderovi a Ferdinandovi Friedovým. Dnes 93letý Alexander Fried dodnes nezapomene na chvíli, kdy poprvé potkal svého zachránce. „Chlapci, já vás zachráním. Já jsem měl těžkosti v životě a já s vámi cítím,“ řekl Antonín Belánik bratrům.

Soucit Belánikových byl takový, že manželé i se dvěma malými dětmi ubytovali oba bratry u sebe doma a nějakou dobu je nechali dokonce spát ve svých vlastních postelích. Na sklonku roku 1944 ale Antonína Belánika kdosi udal a on sám i s rodinou byl v ohrožení života. „Vykopali ve sklepě hlubokou jámu a tam jsme byli schovaní,“ vzpomínal Alexander Fried. Ani nový úkryt na dlouho nepomohl. Friedovi přeci jen skončili v rukou nacistů. Na cestě do vyhlazovacího tábora v Osvětimi je však osvobodila Rudá armáda.

Sami Belánikovi se svou pomocí druhým podle jejich dcery Marie Přádkové nikdy moc nechlubili. „Rodiče o tom nechtěli mluvit, že měli dost utrpení za sebou, co si prožili,“ uvedla. Bratry Friedovy k sobě domů vzali jen krátce po té, co sami zažili velmi těžké strádání. Manželé Belánikovi pomáhali možná právě proto, že sami jen krátce předtím poznali, jaké to je být odkázáni na dobrou vůli druhých. „Oni neměli, kde být, ale farní kuchařka šla bydlet na faru a ten domeček jim propůjčila,“ připomíná jejich dcera Marie Přádková.

Za to, že riskovali své životy i životy vlastních dětí, je Marii i Antonínovi Belánikovým dodnes vděčný nejen zachráněný Alexander Fried, ale i jejich děti, pro které je odhodlání Belánikových životním příkladem.

"Spravedlivý mezi národy" reportáž ČT klikni zde >>