Mýty a fakta o záchraně krnovské synagogy

Za záchranou krnovské synagogy není osobní odvaha. Krnovská synagoga jako jedna z mála nebyla v říjnu 1938 vypálená fašisty. Tato skutečnost se dlouho připisovala k záslužným činům krnovského radního Franze Irblicha, který údajně navrhl její přeměnu na tržnici.

Nejnovější výzkumy archivářů vnášejí do událostí nové světlo. Všechno je jinak. Krnovská synagoga během osudné Křišťálové noci nevzplála díky odvážnému činu Franze Irblicha, jak se dlouhá léta píše v odborných literaturách. Byla za tím čistě vidina zisku. Byl totiž nejen krnovským radním, ale především úspěšným a vlivným stavebním podnikatelem.

"Zapálení krnovské synagogy by bylo značně riskantní obdobně třeba jako v Novém Jičíně nebo v Děčíně, ta synagoga byla víceméně součástí další zástavby. Z jedné strany přiléhala textilní továrna a z druhé strany se nacházel dům někdejšího starosty,“ objasňuje ředitel krnovské pobočky Okresního archivu Branislav Dorko.

Navíc v té době nesloužila jako židovský chrám. ale jako skladiště jedné ze složek nacistické strany. Budovu jako takovou proto chtěli zachovat jak radní, tak příslušníci SS. Před ohněm ji dokonce strážili i policisté. O měsíc později se pak radní rozhodli přeměnit ji na potřebnou tržnici.

„Tvrzení, že tady přišli nacisté a viděli mark hale a proto nepálili, je mylné. Samotné oddíly SS tu synagogu připravily k vypálení, hořlavinou byly polity všechny židovské předměty uvnitř a samotné velení SS taky dostalo příkaz tu akci zastavit. Takže nebylo to ani rychlé, a ani tajně a ani nezištně,“ dodává předseda spolku Krnovská synagoga, z.s. Petr Aharon Tesař.

Je pravděpodobné, že Irblich viděl v přestavbě na tržnici zisk pro svou stavební firmu.

„Jak vyplývá i z dochovaných rozpočtů a těch závěrečných účtů z celé stavby, tak největší podíl právě pohltily z toho rozpočtu stavební práce, které pak právě realizovala Irblichova firma. Vydělal na tom každopádně,“ doplňuje Branislav Dorko.

Přeměnu synagogy na tržnici financoval opavský vládní prezident a Franz Irblich za lukratitvní zakázku inkasoval víc než polovinu celkové sumy. Tedy asi 2 a půl tisíce říšských marek.

19. února 2019, 13:07, Celý MS kraj, Yvona Fajtová

Odkaz na originální článku TV Polar Článek z věstníku maskil únor – březen 2019