Židovská
komunita v Ostravě
Vliv
židovských obchodníků a bankéřů na město Ostrava se
datuje od třicátých let devatenáctého století. V roce
1835 získala zdejší hutě do vlastnictví rodina
Rotschildů. Židovský bankéř Salomon Mayer Rotschild se
později spojil s bratry Guttmanny z Lipníka nad Bečvou,
z čehož později vznikla firma Vítkovické horní a hutní
těžířstvo, ve své době největší podnik svého druhu ve
střední a východní Evromě (dnes akciová společnost
Vítkovice). Zvýšené požadavky na počet pracovníků s
sebou přinášel mohutné zalidňování oblasti, což s sebou
přinášelo i mnoho
obchodních
příležitostí. Počátkem 20. století patřily dvě třetiny
všech živností, obchodů a hostinců židovským
podnikatelům. Provozovali mj. obchodní domy (Bachner,
Rix, Borger, Schön, Nesselhort), banky a hotely (Löwenrosen,
Süss, Palace, Textilia), pivovary a sladovny (Strassman)
i chemičky (Markovits, Böhm, Posnansky & Sterlitz). Za
první republiky se Ostrava stala doslova židovským
centrem republiky. Od roku 1920 byla sídlem exekutivy
zemské sionistické organizace Hechaluz, centrálu zde
měla i Židovská mládežnická organizace a prezídium
Židovské strany v ČR
hlavní kancelář. Pak ale přišel rok 1939. Sedm templů i
mnoho dalších důležitých židovských budov lehlo popelem.
Podniky přebírali do zprávy němečtí "důvěrníci". Pod
přímým vedením nacisty Adolfa Eichmanna bylo v listopadu
1939 transportováno 1223 židovských mužů do
Niska. Následovaly další cesty do koncentračních
táborů a vraždění. Z původních deseti tisíců obyvatel
židovského původu jich během války osm tisíc zahynulo.
Do města se po válce vrátilo kolem pětistovky
přeživších, z nichž většina odjela do Izraele. Dnes se v
Ostravě k židovské národnosti hlásí přes sto osob...